Té lásky

Srdce
Srdcečno
Srdečnice

cítí explozi
a stepuje

kdo tam rýmuje
že buší v mé zastávce
ale néé tramvajové

ozvi se náhodo pastózně
půjdu ti asi naproti
a zblajznem smetanovou zmrzku
z jedné chuti cella
a načnem si své budoucí políbení

tak kdo začne
juž už
rozplýváme touhy splývavé
na kapky rudých jahod
které se nerozpustí
ale vytrousí krev
hybných třpytů
z oslnění.



Momento

polehni
a prodchni vlasy mezi mou kšiticí
a rozcuchej jej
do desetihlásek květin
po soukolí temeních trav
zrzečko mlhavě ledá

přivoň si
mám tam stopy zbřehlých kůží
pod tebou virtuózně vetkané

degustuji karamelkami malíku
a rozdmýchávám úžehy
pro statisíce proměn vánků

stáváme se jím
ve stínech galaxií
a strun harf skrání

nechoďme

plujme
fluidem

v nichž slavičíme
v aortě kreací

té lásky barokně tetřivé.