Pálí, pálíš, pálíme

Jsem slabý,
jako pták na vlnách větru musím se vznášet,
a jsem tak slabý,
jako břeh neustálý příboj vln musím snášet,
a přeci, jsem tak slabý.
Jako dřevo v ohni prohrávám marný boj,
jsem přeci slabý,
když koutkem oka spatřím tvých vlasů roj.
A teď tu sedím, sluncem pálen do běla,
písky horké jako rtuť,
kdybys jen lásko věděla,
jakou mám na Tvé tělo chuť.
A přitom jsem tak strašně slabý zdržet se hříšné myšlenky,
Tvůj květ je totiž opojnější než hlt místní pálenky.