Vesnická pohoda, klid a mír v něm
děda a babička, zviřectvo a pes
to všechno Tě objímá až nezná svou mez
Však najednou vezme Ti všechno jak blesk,
musiš vše opustit a nechat se vést
Jak mám všechno opustit, co tady mám
kdo nahradí mé srdce co tu nechávám.
Bolí mně synku, víc než Tebe, co stalo se
a mně v srdci to zebe. Zebe mně samota, kterou
Ty jdeš, bojovat za rod, co chce Tě svést.
Věř, že když usínám myslim na Tebe,
jak sundavám ten kříž z Tebe. Svítím Ti na cestu
synku můj drahý, má láska nezhasne
k Tobě a mým drahým.
Tvé srdce vede Tě, věř mu a jdi
a na cestě když najdeš zlaťák
poděkuj ale neztrať svůj cit...