vSLZEzOKAjsi
vSLZEzOKAjsi
V slze z oka jsi,
Dovol mi, odhrnout ti vlasy, utřít slzu.
Podívej, to je ta má na Tobě.
Jestli odtečou všechny, kdo ví, jestli budu.
Kapla když jsem se loučil.
Cítila jsi to vůbec?
Asi ne, když už teď nejsem, ale byl.
Vidíš, nemůžu letět.
Jsem jako plazící se po zemi trubec,
co nikdy víru vzlétnout neztratil.
Tolik mám v sobě studu.
Těším se, až zase čmelákem, který neví,
že nemůže pro svou tíhu lítat,
až jim budu.
Moc slov za sebou musím i dýchat....
sám píšu cestu osudu.
Dovol mi, odhrnout ti vlasy, utřít slzu.
Podívej, to je ta má na Tobě.
Jestli odtečou všechny, kdo ví, jestli budu.
Kapla když jsem se loučil.
Cítila jsi to vůbec?
Asi ne, když už teď nejsem, ale byl.
Vidíš, nemůžu letět.
Jsem jako plazící se po zemi trubec,
co nikdy víru vzlétnout neztratil.
Tolik mám v sobě studu.
Těším se, až zase čmelákem, který neví,
že nemůže pro svou tíhu lítat,
až jim budu.
Moc slov za sebou musím i dýchat....
sám píšu cestu osudu.
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
TiskKomentáře
Děkuji moc za přečtení
Srdce píše a ano emoce se mnou houpou.
Čmelák by si zasloužil svou
Děkuji
09.08.2023 21:52:14 | zde.neck
citlivá básnička. Tento řádek mě moc zaujal
... co nikdy víru vzlétnout neztratil ... v tom je naděje :)
09.08.2023 21:19:42 | MatyhoZmaty
Myšlenky dobré. Navíc čmelák je krásný. Kdysi jako dítě jsem ho milovala ze všech nejvíce - nedával žihadla.
09.08.2023 21:13:03 | mkinka