Já ztratil hlavu svou,
když tebe prvně zřel jsem,
v hlubině očí tvých se rázem utopil.
Co počít si s tím mám,
já tehdy nevěděl jsem,
vždyť já jsem v chvíli té hned srdce svého zbyl.
Tvá ústa rozkošná
mi nedala pak spáti,
je zlíbat toužil jsem a vše bych za to dal.
Byla tak líbezná,
já snil, že hned mi vrátí
polibků přehršel a líbat budou dál.
Však byl to pouhý sen,
co s rozbřeskem se ztrácí,
když procitl jsem z něj, život se smutným zdál.
Samoten dál jsem jen,
venku zpívají ptáci,
milostným blouzněním den nový vale dal...
Díky za takové sny líbezné,
bez nočních můr...
Krásná báseň, Kozorohu 1
30.08.2023 21:20:59 | Alala
Díky za návštěvu i milý komentík. Pokud jsem tě potěšil, tak i další báseň je stejně jako tahle veršované drabble (100 slov) na stejné zadání a obojí jsou i zpěvné texty.
A pokud se ti líbí, jak píšu, pár kousků tu ještě mám! Já už také nakoukl, zatím na ty 3 básničky.
Vyšlo to akorát: Ouplněk a Novoluní...;-)
Přeji krásnou dobrou noc! A raději nevycházej ven, dnes tak chodí upíři a vlkodlaci...:-D
30.08.2023 23:08:07 | Kozoroh 1