Čokoláda
Čokoláda
Je hořká a tu máš rád,
ale není vlastně komu jí dát.
Ráno padá a stydne káva
a zase piji sama.
Břicho kručí
ani život není limonáda.
Padají řádky
a život na oprátce.
Je dárce,
ale není příjemce.
Vezmu vlak
a sednu v koutku.
Pak tiše zaklepu
a já pod dveře Ti čokoládu,
dovolíš-li donesu.
A pak jako myška uteču.
Pustíš mě?
Lásko z nekonečného příběhu.
Komentáře (14)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Rozkošné to řádky ** Objetích
17.08.2023 11:40:22 | Dejvis
Posílám též objetí virtuální. Chtěla jsem poslat něco pozitivního, abych nepsala jen pořád smutné řádky. Tak jsem si před sebe vzala hořkou čokoládu a poslala jí do světa virtuality. Děkuji za ochutnání. Přeji jiskrný a pohodový den.
17.08.2023 12:22:58 | mkinka
I láska z nekonečného příběhu
může dodat sílu do dne..
když podá slova srdci.*
S tou čokoládou to zkus
ale vydrž
Neutéct:)
Krásný den Jitu*
17.08.2023 08:26:11 | jenommarie
Děkuji, Maruško. Mám ráda pohádky, tak jsem se s jednou podělila. Měj příjemný den.
17.08.2023 08:34:55 | mkinka
Pohádky, které utěší a zahřejí, jsou potřebné. Děkuji TI Jituško, měj krásný den. ;)
17.08.2023 08:38:10 | jenommarie
Ano, Maruško. Mávám z Poříčan.
17.08.2023 08:42:34 | mkinka