Děkuji
Děkuji
Děkuji Bohu
Vlastně celému nebi
Že říkat ti příteli
Moc se mi líbí
Vždyť o kom bych asi důvěrně snila
Když touha tančí jak půvabná víla
Komu by náležel milostný vzdech
Když vlny naráží na písčitý břeh
Kdo poslouchal by můj tlumený hlas
Co do ucha šeptá
Tak zítra miláčku určitě zas
Své srdce si ale v poklidu nech
Co bych s ním.dělala
V kamenných zdech
Chránících
Mé zraněné
Já
Komentáře (23)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Krásná..i když i smutek zní cítím.
Láska..Někdy i bolí.
Měj krásný večer milá Anfádis * ;)*
22.08.2023 21:29:56 | jenommarie
Nádherná báseň...
S dovolením, ukládám si ji k oblíbeným, moc děkuji :-)
22.08.2023 18:14:28 | Helen Mum
Moc krásně napsáno, Vlaďko milá ;)*
22.08.2023 09:39:21 | Ondra
Ondro, děkuju Ti, moc ;)*
22.08.2023 09:40:32 | Anfádis
Vůbec nemáš zač, Vladěnko :)
Láska bolí (MOC, FEST, darmo mluvit...), ale naštěstí i hřeje, léčí, uzdravuje štěstím, protože má sílu medvědí - a tak láska je de facto jediný důvod, proč je člověk naživu... Krásný důvod, musím říct - resp. napsat :)...
Líbám Tě na líčko :*
22.08.2023 11:47:27 | Ondra
Srdce bych ti ani nedal,
co asi bych bez něj dělal?
Jak bych dýchal?
Jak bych stál?
A jak by mi mozek fungoval,
kdyby se neprokrvoval?:)
:-*
22.08.2023 07:42:03 | Žluťák
Ty jsi, ale... jsi mi zkazil romantickou představu toho úžasnýho symbolu
:)))
Ať ti to tvoje doopravdický pořád bije jako zvon, Žluťásku ;)*
22.08.2023 07:46:20 | Anfádis
:)
Tak teď už máš holt nový symbol:)
Nejsou snad ty cesty páně nevyzpytatelný?
Tak Žluťákův mozek zrovna tak:)
Odpusť mi:-*
22.08.2023 07:53:38 | Žluťák