Šíleně žízním

Šíleně žízním
po rtech tvých vůní
zvlnila ti rosa
na krajíčku koutků
portského
jak spirály nezkrotné
zdobících samb kouzelnic.


Okoštuji
když dovolíš
rytmicky
anebo nedovolíš
a beztak ti vysvleču
bobtnající povzdechy.


Podvol se mi
puká mi mysl
nechápu již nic
pouze to
že rozbřeskuji atmosférické tahy
ručními dlátky
i nožkami nártů
zážehů.


Nedráždi v této chvíli moc
je setmělé
hvězdokupy dávnou noc
a sklouzavěle bychom
prosítli peklu zapomnění
to prosím nestvořme
a sněme už vážněji do platan.


Šrámy
Lásky
ráno
z kůžiček tůní
prostoupí na copy
paprsčitých zžíhání
vůkolem
povstávej
tou jsme věhlasně
My
káva je
srkej se mnou
šlahnul jsem tam
med a skořici
to krásné teprv uhodí
v lučním přídělu
dějin spoutání.