Zed

Chybíš mi
Chybíš mi tak jak v zimě dubu chybí listí,
cítím se bez tebe prázdný jako louka bez kvítí.
Cítím se bez tebe prázdný jako rám bez obrazu,
dirigent bez orchestru, příběh bez hrdiny, divadlo bez opony.

Pohlcen nekonečnými dny bez lásky,
těším se až zas budu hladit tvé vlásky.
Až se zas ponořím do tvých očí,
nevím totiž co si bez nich počít.
Snad to utrpení už končí,
Protože bez tebe není život o nic lehčí.

Tak ho na zádech vláčím jako břímě
a z plných plic ve mě křičí mé vnitřní dítě:
"Chci tě
Toužím po tobě a hlavně po době
kdy se tě mohu dotknout a nesměle vykoktnou
Miluji tě"