V barvě

V barvě skrývá se tón,
věděla jsem že je to on.
Přišla k němu blíž,
jak to dopadlo i ty, silnější muži víš.
Dala mu život,
dřevěný byl bez citu,
vždyť jsi to ty, podívej,
s jedinečnou stojíš tu.
Vymalovala jsi v něm lidskou krásu,
když lhal, bylo to poznat,
tak jako ty, sklopila si řasu,
on musel na sobě,
od pořezaného stromu pracovat.
Pak došel ke svým pocitům,
k svému hlasu.
Pustil se šňůrek.
Jako ty v sobě pili, ve vilu v písmenech,
s odlesky úžasu .
Jen dva lidé milujíci,
se spolu rozvinou v hloubce času.