ZÁVRAŤ?

ZÁVRAŤ?

 

Neskutečné jsou rytmy času

u proroctví jež umřelo –

nenaleznu v něm stálou krásu

když mlčí tělo na tělo?

 

Už někde svítí nová hvězda

i vnitřně odvržený hřích –

zaprodána je moje cesta

ukraden dětský sníh?

 

U nekonečna budu trpět

a toto zcela krutě chci –

snad nikdy neuvidím svět

kde láska zlatu otročí!

 

Autor ARNOKULT, 31.08.2023
Přečteno 147x
Tipy 17
Poslední tipující: Fialový metal, Sonador, narra peregrini, Bufik, mkinka, IronDodo, Ophelia81, Jan Kacíř, Anfádis, ...
ikonkaKomentáře (5)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Silné řádky protkané velkou bolestí .Objímám.

31.08.2023 14:45:22 | mkinka

líbí

Špatně vidí svět ten, kdo si myslí že láska je jen o zlatu... i když vlastně...zlatý srdce by mělo k tomuhle citu patřit pořád, takže kde láska není o penězích, ale o srdci... furt je to ZLATÝ :-) A otročině zlata. Peníze dělaj otroka bez důstojnosti, no srdce občas otročí bolesti... ale tak to prostě je, zaberme a vydržme to, lidi!!!

31.08.2023 09:53:56 | cappuccinogirl

líbí

Krásná.
...a kdo zažívá lásku, která zlatu neotročí, je svoboden.

31.08.2023 06:23:07 | Anfádis

líbí

Hodně silná je tvá poezie,
byť závěr je trošku utopie!
Moc pěkná!

31.08.2023 00:31:46 | Žluťák

líbí

Děkuji. Jsem samozřejmě starý blázen. Nepřesáhl jsem 1968. Zúčastnil jsem se na gymplu studentské stávky, kterou organizoval (již zemřelý) Ivan Kincl. Žiji v utopii již více než 50 let!

31.08.2023 00:40:43 | ARNOKULT

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel