Je odpůldne,
chladno zas,
je pozdní srpen,
stesku čas...
Teplo bylo,
Ty v něm skrytá,
jemná, milá,
nepřebitá.
Pak čas nám dveře ukázal
a bezrozměrně vědět dal,
že co nám přines, taky vzal,
před ním utekli jsme v dál.
Šli jsme rychle ruku v ruce,
čas uháněl za námi,
překrásnými cestami.
Zpátky už jsem musel sám,
protože nás čas dohnal
odnesl Tě do dáli...