...
Z listí tu zbylo jen lepkavé bláto ,
které jen klouže,na boty se lepí,
tesař co tesal tu, dávno zlomil své dláto
a jenom zametá ze stolu smetí...
Bolavé vteřiny schované v dešti,
po kmeni vrásčitém v jantaru stékají ,
náhle tu pocítíš moc oněch kleští,
které tu duši tvou drtí a svírají...
V krajině sychravé život se přesýpá,
za nehty vlastního bytí
a dříve než nastane chvíle kdy nesvítá,
snad ještě ucítíš jak voní kvítí...