Kde jsi

Nesčetně vroucných polibků padlo na moje tváře,

který je ten pravý, prstem nikdo neukáže.

Hledat už se nesnažím i když snít nemohu přestat,

nadějně věřím, že potkáme se na tých cestách,

tam pohled mluví víc nežli naše slova vlastní,

ztrácí se tam za rohem, málem každý básník.

Tam do kapes schováš dopisy, napsané jen pro mě,

přineseš kvítí ze zahrad jenž nepatří tobě,

daruješ mi úsměv, leč není pro den vhodný,

kde jsi lásko má, počítám tvoje kroky.