Podzim a láska

Padá listí
a znovu se jednou začne zelenat.
Ta žlutá změní se v hnědou
a děj života se bude kát.

Hlína je mokrá
a hrábě dělají mozoly.
Tak tenké ruce
a Tobě to nevadí.

Chtěla bych se líbat
a uvnitř cítit vodopád.
Zatím jsem kniha
a čekám, že v mrazu
přijde Tvůj kabát.

Ach, lásko,
co se zdáš.
Jsi elixírem
a chci Tě stále znát.

Kolik básní
jarních, letních, podzimních
i současných
šlo do Tvých rtů.

Zastav se
a dovol,
ať Tě obejmu.

To jediné dá impuls
dalšímu rýmu
ba báseň dozraje do kašmíru.

Začneme na novo?

Dej pusu
a nebraň se.
Žít není pletivo,
i když není na pivo.

Narozená v bídě,
ale v bohatství myšlenek.

Najdeš v diáři pro mě výklenek?

Chybíš mi
a znáš na vše odpověď.

Možná se potkáme.
Bude nám dopřáno
i přiblížení hvězd.