horečka

napadám na jednu nohu
jak poznávací znamení přehlédnutelné

další lavička
je poslední

před hřištěm

na displeji
přemýšlím jaká bychom podzimní rodinka



znáš tu hru
deset dvacet třicet … a už jdu


tak bohužel nejdu
balím notebook
nasedám na kolo
a jedu na síť k nemocnici


manžel našel manželku schovanou za nejbližším stromem


a já najdu na lavičce modro
firefox hlásí aktualizaci
asi jasová se vrací

dnes v neděli má narozeniny

sedm mega a je nám líto prohlížeč spadl
rychle se restartuje
a už chce přes šedesát

bolí mě nejen kotník
čert
a hru dat

mám dát

soumrak přišít
na oranž luceren

někde už nesvítí ani dýně

…

belhám se pro odjezd do tmy

jiné jasno v peny

kupuji modrej karibik
ten mám rád

a pak s bílou odrazkou
jen s červenou blikačkou
plížím deště ve vichru ulic
a bolest víc žhne

konečně jsem s ní doma
zapálit si svíčku
divím se
že nepohřbí mě

deset dvacet třicet aha
tak už brzy přes čtyřicet

básník by měl prý žít