Rozestlané ticho...
Rozestlané ticho...
Za nocí k Tobě přicházím
Pln jehličí
A třesoucích se zim
Voníš smutkem poraženého dřeva
A já v tajných skrýších sám
Zvášnivělý vzduch
Z konečků prstů otvírám
Ležíš vedle mě nehnutě
A já Ti tiše spílám
Už ani svým slovům
V ústech neustýlám
Jakýsi vítr Ti vane do uší
A lehá na duši
Která se zvolna otáčí
Po tichém pláči
Spíš těžká na mém srdci
Tluču na Tebe
Neprobuď se...
Pln jehličí
A třesoucích se zim
Voníš smutkem poraženého dřeva
A já v tajných skrýších sám
Zvášnivělý vzduch
Z konečků prstů otvírám
Ležíš vedle mě nehnutě
A já Ti tiše spílám
Už ani svým slovům
V ústech neustýlám
Jakýsi vítr Ti vane do uší
A lehá na duši
Která se zvolna otáčí
Po tichém pláči
Spíš těžká na mém srdci
Tluču na Tebe
Neprobuď se...
Komentáře (16)
Komentujících (8)
Doporučit
TiskKomentáře
Jsi velký básnik, kamaráde, takhle krásně si postěžovat, že máš v posteli dřevo... moc pěkný!:D
Vtip, vážně moc pěkná;)
16.11.2023 17:56:56 | Žluťák
Rozesmála jsi mě, Žluťáku... díky:)*
17.11.2023 15:06:40 | RadekČ
To mě těší;)
Měj se...
17.11.2023 15:09:17 | Žluťák