Motýl

 

Letí mi z hrudě motýlů pár,

ty chytáš je do svých spár,

mlčky držíš krásu světa, možná i víc,

směs zaprášených pocitů v policích.

 

Jsou takhle v bezpečí?

Nemusím se bát?

Odolávat slzám,

pro lásku umírat.

 

Zoufám jestli nezlomí se,

křídlo nebo dvě,

ten můj malý motýl,

v tvé dlani uhyne.

 

Co si počnu pak,

bez té krásy,

jenom s prázdnem,

stejně jak ten motýl,

už živé nevyváznem.