Tulení

Ze závitů srdce vymeť,
pavučiny zmrzlých dnů.
Rety na mě lásko vykveť,
dřív než znovu prochladnu.

Pojď mě ještě taky hřát,
celým tělem hezky z blízka.
Nechej ve mě oheň vzplát,
blázen s duší prosebníka.

Otupíme bystrou mysl,
požíváním úsměvů.
Blázen by se nepřitiskl,
ve světle těch výjevů.

Já za čárou nezůstávám,
co intimní je hranicí.
Poblouzněn nás prozkoumávám,
motýl v břiše tančící.