12.1.2023
Chladný kámen v útrobách.
V ozvěně tak malá se zdám.
Srdce v tichosti puká,
praskliny do duše zasahují,
fasáda však se zdá bez známek rozpadu.
Vzdálení jsme přes pevninu zábran
a oceán nevyřčených slov.
Prosím, nenech mě odejít.
Najdi mě v tomto světě křehkých věcí.
Prosím, nenech mě odejít.
Brány otevřené jsou;
proč čekáš před prahem
a já v údolí tě vyhlížím?
Prosím, nenech mě odejít,
protože mám strach ze zjištění,
že jsi celou tu dobu za mnou stál,
zatímco já už budu někde jinde
s myšlenkou stále u tebe,
vzdálená o další oceány, další pevniny.