kdyby přišla óseň

kdyby bosá óseň
měla srdce pro chviličku
nemusel by klofáč
prosekávat v lednu ledy
a básník čekat na písničku
jak na jarní otčenáš

tvá poetka má zlato citu
jak datloví skauti
či rytíři lesních tratí
svoji sekérečku
a zná s diamanty marš
kdyby bosá óseň

kdyby bosá óseň
nejsem havran sněhopraš
kde mladík pro plaménky not
podetnul uschlou jedli
tak i borovičku
pod níž křiklavý vřes
šeptal na amanty bot

kdyby bosá óseň …

kdyby bosá óseň
s draky z opuštěných měst
chtěla bruslit v zimě
na rybníčku
bylo by nám teplo
i v chaloupce bez perníčku

jenže kdo opustí nohy
jistě zná i zónu
a nese borovičku
tekutou
za tu zimu třeskutou
blízko pavilonu

to jen mezi námi

ptáci

já se odpotácím

a nebudu nikdy
pro lásku
zmučený slovy sojek
havran zavřený ve zlaté kleci

a hele supe
tyhle pouště bílé zimy
to jsou křídla
chvíle moje

a dál mrznout ve slunci
nebe věje
kde je jarní nápadník
pro bledou Lunu východní
kdo má v patách
dívčí podzim
s žárem chtění
s horkou osení
ví kosáci u závěje

…

víš
podzimní dívky
smutný skřivánčí hochu
to jsou střelci
vlákají tě jak opojný keř

a není lepší si jít vrznout
do ledových měst?

to si věř

kdyby přišla óseň
i tebe napočítá do deseti milování
a pak poví běž …