co už jednou prožito, už Ti nikdo nevezme* zůstane v srdci... z Tvých řádků září, i když jsou bolavé... jsi tolik laskavý... *** slyším to klekání
20.01.2024 00:57:11 | narra peregrini
Pohřbít lásku?
Ale fuj...
básníku, se vzpamatuj!
Pohřeb lásky?
Ale ne...
ta tu s námi zůstane!
Stejně jako otázky...
ať týkají se lásky nebo nelásky,
budou to pořád, pořád se budou rodit v hlavě
a to je dobře, vymyslet je zvládnem hravě...
však zodpovědět-aby hlavu patu měly
to nám leckdy rozjede mozek celý
na plný obrátky:-)**
Hezkej večer, příteli.
19.01.2024 17:39:40 | cappuccinogirl
toť otázka, jestli s básníkem láska zůstane... a se mnou? to už vůbec...
po zkušenosti jsem však hledal odpovědi a narazil jsem na takový rozbor o vztazích, kde ženy nechtějí příliš emocionální muže, tak je to pochopitelné, ne? ... přece která by chtěla žít na lodi na rozbouřeném oceánu? a tak tedy trochu přeháním, láska určitě byla je a bude, no ale já ne.
...tak raději pěkný večer*
19.01.2024 18:44:11 | J's ..
Nikdo z nás tu nebude věčně. Láska nás přežije všechny, ale je super si říct"jo, zůstane tady příštím generacím"...:-)
K tomu tvému rozbouřenému oceánu... já bych raději emoční oceán než chladnou vypočítavost, nebo takovýho toho, kde u každýho pohlazení mu musíš vysvětlovat, že to není ztráta času a že je to zatra potřebný a opodstatněný a... tož nejlepší je nějakej vyváženej střed:-)
láska je...ale kde zrovna, to nevim... ale tvrdit, že už si tě nikdy nenajde, to se mi nezdá... jak můžeš tohle vědět??? Chystáš se poustevničit??? Striktně??? Takovej druhej Otec Scholasticus, že by ses chystal být??? Snad ne, škoda by to byla, stopro!!!
19.01.2024 20:22:47 | cappuccinogirl