Přijde čas, kdy napíšu báseň.
O nocích, co strávili jsme spolu,
když naše ruce a oči křičely,
nemohouc prolomit ticho.
Srdce se trhala jako listí ve větru,
myšlenky odletěly jako ptáci,
užívajíc si nekonečných výšin.
Slova hrála záludnou hru.
Když lehce se dotkly strun duše,
všechny odstíny něhy a plameny vášně,
otevřely novou zemi smyslnosti.
Přijde čas, kdy napíšu báseň,
o věcech, co jsme nikdy si neřekli.
Tisíce detailů, které zmizely,
svěřím tužce.
Možná se zbavím své bolesti,
a smutek opustí mé srdce.
A jen tvá láska a něha zůstane
na skromném listu papíru.
Schovat si lístek papíru,
co o lásce tak krásně mlčí,
najít si slova na míru,
to ke štěstí někdy stačí...
Krásný večer, Honzí a PPÚ*
08.03.2024 20:15:38 | Emily Říhová
Je nádherná tvá báseň. Cokoli svěříš listu papíru, svěř. Ale lásku nech i ve svém srdci, patří do něj. PPÚ.
25.01.2024 11:20:28 | cappuccinogirl