Akt

                                                 

                                                          Akt

Nocí projel blesk-

… Jitřenka…

… jasná…

ach Bože,

tušil jsem, jaká je…

krásná…

Ale že

tak,

až… ruka se třese

… když… srdce…

buší,

… a… bolí mě…

zrak…

… jen hlava už…

… tuší,

že z oparu mlhy,

jak z mořských…

… pěn,

Nymfa vystoupí…

oděná

jen…

… do mořských…

řas,

pak niterní…

třas

mě cele prostoupí a

úžas z těch

krás

mi pronikne…

duší…

 

Od kotníků hladkých,

po kolenou…

víš,

přes pár stehen sladkých

jsem pojednou

blíž,

kde voňavě

skrytá,

jak….

studánka v…

trávě

je podstata

krásy,

jež potěchu

skýtá…

i… pocity…

spásy…  

… když ve chvíli té

smím… dívat se…

… právě…

Dál pohled svůj vedu

po hebké

kůži,

na vrcholky hor,

kde poupata

růží

chci políbit…

snad,

tak jak to mám…

rád…

Pak stezkou úzkou

a… po krku…

vzhůru,

dál k měkkým…

rtům,

blíž ke svým…

snům,

jež po šípku voní,

zahání…

…můru…

A když plavé…

vlasy,

jak obilné…

klasy

v plném létě…

hladím,

zelené tůně hlubokých očí…

k pohledu… k úsměvu…

pokorně…

svádím