Večerní procházka

                                         Večerní procházka

 

Jak pěšinkou v polích

projdu se jejími…

… vlasy.

V podvečer letní,

dřív, než se setmí,

pohladím zlatisté…

… klasy.

Po bělostných skráních

přes labutí…

… šíji,

pak vrcholky bělejší… sněhu,

jež půvabem prosí o… něhu;

míjím…

Své dychtivé rty…

… a dlaně

tisknu v tu překotnou chvíli…

… na ně.

Měkké, horké a sladké…

 … jsou;

sčítám údery našich srdcí…

… dvou…

i množství vzdechů…

pro svoji… útěchu.

Však cestička vine se

dál k svému…

… cíli

a v dohledu…

… vzpíná se,

co přidá jí…

… na kráse;

pahorek oblý a oku tak…

milý…

Ach ano,

na dosah je ten cíl…

… už.

Já toužím jím projít,

vždyť jsem jenom…

muž…