Snad je větší hřích
Přemýšlet o něm
Než skutek sám
Proto mi dopřej Pane
Ať svoji touhu
Jenom pro něho
Si ponechám
Aby ji rozžhavenou
Chladil dlaněmi
Plnými kapkami rosy
Darované loukou
Když vyčerpaní nocí
Budeme chodit po ní
Šťastní a bosí
Jauvajs
Vyčerpání?
No tedy - páni!
Smekám
Současně se lekám
Při pouhém pomyšlení
05.03.2024 23:43:31 | kudlankaW
První tři verše jsou jasná definice opravdového hříchu. Příprava na čin je závažnější, jež jeho spontánní prožití. Báseň je velmi povedená. :-))
20.02.2024 11:48:06 | Kan
Já tomu pořád nějak nerozumím, když už nemáš soukromí ani ve své hlavé... co už ti zbývá?
Jinak básnička pěkná...
20.02.2024 10:52:43 | Žluťák
Rozumím, co mi chceš říct. Ovšem ten úvod není samozřejmě myšlen vážně, je to prostě, no,.. úvod, naladění, nadsázka...kdepak já bych se někdy vážně zamýšlela nad hříchem ve směru k náboženství... se svým svědomím se holt musí každý vypořádat sám... jistě víš ;)
A díky!
20.02.2024 11:08:00 | Iness
Tak to jo:-)
Měj pěkný den.
20.02.2024 12:33:30 | Žluťák
Proč tvůj pohled zvlhne
a rty vysychají vzrušením?"
Hledáš odpověď, náhodně vypouštíš slova,
nedobrovolně ve strachu z myšlenek.
Když srdce z hrudi vyrazí,
a tiše sténá v objetí.
Jsou snad hřích?
Tvá vytoužená muka.
******************
;-)ST
20.02.2024 09:02:27 | Tomcat