Lásce

Milovala obrazy
a barvy nekonečna,
když přišel úsměv vlahý
a cítila ho mezi ňadry.

Zavřela oči
a vrátila si minulost.
Tam byla bytost
pro kterou chtěla žít.
Osud dal jí lásky
a pak poezií
učila se jít.

Byla to procházka,
co zadrhla se o zklamání
i to se stává.
Daleké jsou cesty
a ona jen se usmívá do dáli.

Kde jsi právě anděli?

Možná jednou
budeme zas v ráji.
Teď spojeni telepatií
i těšením.