předjiří
předjiří
chtěl bych být předjaří
ale když nejsi
chci blíž zimě
možná měsíc knihy
internetu zdarma a tance na tři čtyři
ale místo února
jsem jiří
apríl
v básni ne
jak právě čteš dne
složený kluk z plakátu tě mine
chtěl bych aspoň chvíli předjiří
se sněženkami na tvém klíně
žel zasejc apríl
i počasí lásky rozvíří
a vlaštovky severu nehýří
srdce nerozšířím
nevím kam tím
mířím
a nejsem v rýmech
lásko roztají mně
…
ona neví nic o srdci o rozechvělé týně?
a polární noc radí
muže toho jména vynech!
jurové su včil
s city na mizině
…
a pak růži když rád potkám
v poslední týden před májem
říká mi trně jenom chladně jirko
proč pryč jsou krásné chvíle
i mamka s taťkou říkali mi jiříku …
chtěl bych být předjiří
s křídly
a odletět
na sever a najít o jihu básničku
jednou své předjiří proměním v jiřičku
a ona to poví?
vím že to poví
už jen kopretině
Komentáře (15)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskMyslím, že nejmíň od tohoto okamžiku sú Jurové včil zatra v kurzu:-)
Neuvěřitelně se ti povedla, oslovuje:-)*
20.02.2024 13:03:06 | cappuccinogirl
tak ono to je vlastně smutnivé psaní, ale ten tvůj komentář mi dal úsměv...
v kurzu... :)tak o to jméno tolik nejde...
vzpomínám si, že moje mamka říkala, že jsem se měl jmenovat Jan, ale pak se rodiče podívali asi do kalendáře, které jméno patrně od j je blízko mému narození a... tak to je ...
zatímco nenarozený je bezejmenný a tak teď přemýšlím, proč já dostal šanci zde poznávat lásku atd...
20.02.2024 19:43:45 | J's ..
rozvíjí...
20.02.2024 12:09:55 | enigman
nojo, jiřičky ty poví všecko:) předjiří, to je hezký nápad*
20.02.2024 09:28:04 | Sonador
Citlivé a srdcem psané.
20.02.2024 09:24:07 | mkinka
... kdysi moji rodiče, ač již v jiném čase, vzpomínali na život, který nepřišel na svět, vyprávěli o svém synovi, který by se narodil před mým možným narozením, mluvili o mém nenarozeném bratrovi a proč později tolik chtěli mě... ...děkuji.
20.02.2024 11:27:04 | J's ..
Moje babička vyprávěla a ukazovala mi obrázek Jarušky, která zemřela ve čtyřech letech na zápal plic, tenkrát nebyl bohužel penicilín,co by jí zachránil.porad na ní myslela a moc se jí chtělo do nebe za jaruskou, babička brzo zemřela na rakovinu a smrt byla pro ní naděje, že se s ní uvidí,se svou milovanou holčičkou.
20.02.2024 11:32:33 | mkinka
Jaruška byla tatova sestra,ale zemřela dříve než on se narodil.
20.02.2024 11:33:42 | mkinka
...naděje ... myslíš, že se potom v těch jiných dimenzích znovu setkají? chtělo by se tomu věřit, potom by i moji rodiče měli už příležitost přivést na nový svět toho nenarozeného syna, ale co když se to opakuje anebo naopak, co když se už tam nikdy nesetkáme ani my? ...
20.02.2024 12:15:40 | J's ..
Babička věřila až do posledního dechu, že uvidí jarusku.
20.02.2024 12:19:04 | mkinka
... když moje tam odešla, zdál se mi potom sen... a v tom snu, že se se mnou loučí, že až tam přijdu já, bude ten vesmír v jiném čase, abych si nedělal tyto naděje na znovusetkání a dokázal přijmout, že to třeba bude jiné
20.02.2024 12:29:35 | J's ..
A druhá babička byla hluboce věřící a tak to brala skrze krista.zemrela na eishamerovu chorobu v nedožitých 94 létech.
20.02.2024 12:34:30 | mkinka
taková víra v Krista ty změny života dělá člověku snazším, a požehnaný věk... můj taťka tam odešel loni na jaře, v nemocnici stále říkal, jiříku bude mi sto.. a já tati ty to počítáš jinak, sčítáš devět a jedna a násobíš to deseti, nojo vlastně... a já pak psal o té kopretině, kam přišla i umělá inteligence... a pak se mi stal ten úraz, vystřídal jsem taťku v nemocnici a neměl jsem ani kdy truchlit... a teď ke mně přišlo předjaří... třeba kopretiny mají magickou moc, tak já už půjdu ven, děkuji ještě jednou, venku už svítí slunce*
20.02.2024 12:58:29 | J's ..