V područí touhy chtěl bych Tě mít
na záda psát přisprostlé verše
upnout Tě v náručí a s Tebou snít
za okny s šumem nočního deště.
Tisknout se k sobě při vůni šeříku
zaplanout jiskry ze srdcí zvadlých
držet Ti vlasy v sepnutém culíku
odpustit ztráty na poli padlých.
Vnímat svět srdcem pro blaho duší
dívat se do očí kde tančí láska
poslouchat srdce jak silně buší
já hrozné zvíře a Ty má kráska.