Nesměle se dotýkáš prsty
šedin na mých spáncích,
Srdce, jako by s girlandami...
Rozsvíceno beze slov...
Ve vzduchu vůně pižma...
Vzdálenost od duše k duši...
Jen pět milimetrů...
Bez práva minout...
Vše, co máme, jsme MY...
A není nejmenší možnost
to vzdát... odejít...
Má duše tě už dlouho hledala,
než konečně zkřížila jsi mou cestu...
Síla našeho objetí je
nejvyšším bodem pocitů.
Držím tvé zápěstí
a dýchám naši lásku.
Honzi, tak tady jsem se zastavila na delší chvíli, abych si mohla verše náležitě vychutnat.Moc krásně jsi to napsal.
02.03.2024 17:22:14 | Jarunka
Takhle si představuji milostnou báseň. Nezbývá, než závidět té, které je věnována...
01.03.2024 17:05:04 | Lexi
Jsem potešen, že se líbí. A každá žena, která ji pročte, ať si myslí, že je jen a jen pro ní.
01.03.2024 17:15:35 | Tomcat
Nádherný text, nejsilnější emoce a ten název je přesný... vystoupat s tebou k vrcholům, lásko, to je, co chci...
Děkuju, že mohla jsem tohle číst:-)***
01.03.2024 12:49:25 | cappuccinogirl