Láska

Na počátku byla tma a nicota
žil den za dnem a srdce trápila slepota

přišel osudný to den
té noci, běžel mu hlavou zvláštní sen

chodila někde ve velkém davu
teď nemůže jinak, má ji plnou hlavu

kráčel ten den neznámou ulicí
míjel zahrádku kde žena zalévala hadicí

proběhlo mu rychle hlavou, tuhle ženu jistě znám
pane bože, vždyť tuto ženu v hlavě právě mám

uběhlo již mnoho let

měsíc oběhl tolikrát již širý svět
dnes stal se z ní tvůj nejkrásnější květ

miluješ ji stále více
každý den, hoříš vedle ní jako svíce

ne, větší lásky již jistě není
život po jejím boku, to je jedno velké snění.