o lásce dál

… a zas místo vlaštovek
přinesls králi smrt?

a cos nechtěl dát
si vzala

jak stromy dýcháme
jarní vzduch na hřbitovech

slzy nás chvějí
i z nebe

poprchává

ještě jsi tu stál
ještě jsi tu stála
ještě jsi miloval

ještě ne
ještě v nás přetrvává

srdce

vždyť srdce sálá

ve vzpomínkách a kolikrát
ses jarních životů ptala

…

rodiče odešli v máji

snad pro ně v nebi
slzy v dušičkách mír už mají
snad jsou někde blízko
ztracenému ráji

a vlaštovky už svoje hnízda znají

když ustaraně hledím
jestli

najdou cestu

kde vnitřní domov můj
se stal tak prázdný

kde já rozkázal māra

stůj

stůj démone nebes

a ona prostoupila mnou a vzala

a co mi odevzdala

teď

až pro mě přijde
už nebudu mít křídla
a budu

tam kde vrba sklání se
tam kde slzy ťukají na mramorová jara
a místo vlaštovek
blíž kapličce
a loučícímu slunci i březovému háji

oči sivé jak denní dešťové
o lásce

o lásce dál vrkávají