Fénix

Za svitu tajemství, opředeného měsíce
skládám a napadají mě verše nejvíce

řekl jsem toho už tolik k tvojí osobě
popsal krásu tvou a řekl že vše je jen o tobě

teď tu hledím na ty mračna
slůvka lásky na jazyku, jak příznačná

musím v sobě nalézt velkou sílu
jak uchovat tě ve svém srdci, na cestě plné jílu

přestože nikdy nebudeš má to žena
každý večer ty tam a já tady, láskou brodíme se po kolena

bolest mám již příliš velkou

sil mi valem ubývá
a i když to tak nebývá

loučiti se stále nechci
sic mi život dal, tvrdou lekci

převozníka na druhém břehu již mohu viděti
vše dělám pro nás a pro děti

bojuji stále více
pro naši lásku a polibky na tvé líce

snad vstanu ještě někdy z popela
a dostanu se v pelotonu do čela.