Myšlenky se mi v hlavě misí,
jako včely se mi tam rojí
Vzpomínky na naši lásku na povrch vyplouvají,
ale zároveň neznámo kam odplouvají
V srdci svém tolik bolesti skrývám,
samé utrpení a ponížení prožívám
Tvá objetí i polibky mi schází,
nikdo je však nenahradí
Tvé srdce je studené jako led,
v ztvrdlý kámen se proměnilo
Láska se tam nikdy nevrátí,
navždy její plamen hořící uhasl
Naše láska je navždy ztracená,
jako saharská poušť je vyprahlá
S Tebou už nechci žít,
stejně Tě nemohu opustit
Tak tohle je smutný... drž se, Mišulko.
17.03.2024 00:20:57 | cappuccinogirl
vím, že je tohle hodně smutný, ale takto to v sobě cítím, všechny emoce a city se ve mně perou, jenže bez lásky nemůžu žít, potřebuju jen někoho, kdo mě bude milovat, drží mě nad vodou moje dvě zlatíčka - moje dvě dcerky, který miluju nade vše
17.03.2024 19:48:45 | Misha