v našem domě se nesvítí

myslíš že existují nepřenosné transporty?

jen rdění

…

po neúspěšném lovci
chodí noci

duch mého já se svým splínem
doufám
že tě nepotkám
lásko
že se minem

po úspěšné noci
chodí básníci na měsíci

a pel veršů padá
do šedivců
kteří brání trávě
dorůstat

stejně jak na mé hlavě

sice házím blesky

potírám gelem
a hladím žiletkovým strojkem

ale pro jistotu
dnes nasazuji černou čepici

a láska mě nepozná

ta ani neví že jsem

i kdybych čelem házel prasátka světla

a proč?

protože jsi namířila zrcadla do vesmíru

podaří se mi alespoň s večerem
připlížit podél zdi
kam napsala krátkou báseň naše zmizelá srdce?

vracím se po pár dnech
nočního života
zadními vrátky do zahrady

vracím se od krchova

v našem domě se nesvítí

a to už už jsem chtěl vzít setmělé zemi petrklíče
zvonící neslyšným jasem na poplach
když jsem zakopl o svůj kříž
a tvůj vzpomínkový dar

pamatuj muži bílá růže se chvěje

promeškané milování dá náhrobní kámen

přitom já jsem ti přinášel červeň
v první moment
kdy jsi mě zahlédla

měla jsi horkou líc od lásky

opakuji si co vědí i rašící lístky jabloní


počátky jsou zapomenuté navždycky

viď měsíci