Slzy do tmy tiše padají,
srdce v plamenech shořelo
Ztracená láska v bolest se mění,
v duši se jen stín zjevuje
Vzpomínky jako ostré hroty bodnou,
mé zraněné srdce krvácí
Jednou byla láska třpytivá jako zlato,
v srdci jiskřila jako nejčistší svatozář
V duši jen chlad zůstal,
bolest v srdci nikdo neuzdravil
Stín ztracené lásky mě ničí,
v tichu pokoje můj pláč zní
V prázdném pokoji se pláčem hroutím,
kde stín ztracené lásky mé srdce tíží
Dnes prázdné lože, kde Tvá náruč chybí,
vzpomínky na Tvou vášeň a touhu mi zbyly