V mém srdci kámen bolesti sídlí,
tiché vzlyky v noci zní
Když slzy po mé tváři sklouznou,
v duši stopy věčné zůstávají
Naděje však stále zraje,
jednoho dne zas slunce zasvítí
Síla ve mně jako řeka poteče,
do žil se mi nová energie vlije
V srdci mém zápas neustává,
ale věř, že jednoho dne zmizí
Chvíle plné temnoty překonám,
cestu zpět ke světlu najdu
I v temnotě nejhlubší jasné světlo víry září,
vede nás skrze tíže a závratí
Nepoddávej se beznaději síla mě nadnáší,
naděje v srdci mém stále jiskří