Víc Tebe

Se srdcem na dlani, vyhlížím Tě v každém z rán.
S písmeny k snídani, pocit Tvou láskou mi dán.
Každý nový obrázek, Tebou ve mě namalován,
jsi nepopsatelnou, dárek, jímž jsem životem obdarován.
Když vzbudím se ještě jsem, za to ti vděčím.
Stal jsem se pštrosem, už nejsem smajl,nebrečim.
Čekám pak, ať neuteče mi ani jedina vteřina,
je mi ctí, že mohu být tam, kde tvůj nový den začíná .
A tak v každém ránu,
z lásky co chovám k tobě mládnu.
Pak mohu Ti přát a psát věčně, nikdy nezestárnu.
Děkuji že prodloužila si mé bytí,
ještě je tma, i přesto, víc než slunce,
to, co nosíš v sobě,
na cestu tomuto světu svítí.
Víc Tebe.