Ty Já

Pod deštníkem
My dva
a v ruce rudý tulipán
ti tisknu na ňadro
abychom byli srdcem jedním

tomuto
nechť se vylétne


říkal sem ti
do rtů arpeggia tokát

je blankytný tak večer

pojď nespát krystale hvězd


milujeme sebe
jak na obloze zmlklé

nad věčným krásnem nevidíš
co pohne lásky hladiny


Ty
Já
ukrytíme snad utišíme
smečky vlčích mláďat

bůhví
kdo to vzruší nejvíc

setmění krouží výše

zbloudění pije
nebo ne
ve zradě zmožené touhy převzaté
k bouřlivým zděšení

proč nedohasínat

ale skleníkově krást

ústrety světel svých.