Když tě nespavost jarního deště
pohltí, nech všechna světla rozsvícená.
Přijdu za tebou, připrav číše,
nalij dobré víno.
Když ticho se probouzí,
přijdu k tobě.
.........A dveře nech otevřené.
Dveře otevřené jako tajné znamení
přístřeší ve světě bez domova.
Jako by to bylo možné,
náš vesmír.
Když bezesný déšť
zahalí tvoji duši,
nelekej se, že odcházím.
Bude pršet ještě dlouho,
a pak,
vrátím se.
Budu tu pro tebe.