Everest Blues

Vyznal jsem jí lásku... A ona souhlasila.

být se mnou tehdy... a - zdálo se - navždy.

Psal jsem jí básně... Jak ji to inspirovalo,

svým novým štěstím... Jako nikdo... Nikdy.

 

Chodili jsme spolu do zasněženého háje

a smáli se, házeli sněhové koule...

Takhle jsem ji miloval... Jako dítě...

Jako smyslné krupobití.

 

Jak se bránila proti mým útokům,

jako by to nemyslela vážně.

Když jsem se k ní přiblížil, otevřela se mi,

a očima odpověděla na poslední otázku.

 

A zase jsme šli... V rozkvetlých tulipánech...

Našli jsme souhlasné gesto jara.

A snili o dlouhých cestách a zemích,

kde jsme nikdy předtím nebyli...

 

Na náš Everest.

Chtěli jsme vylézt na svůj vlastní Everest...

Tak, abychom z vrcholu...

celému vesmíru zvěstovali štěstí lásky...