Každé my je o dvou... nejmíň... když zmizíš, je po "my", zůstává "já a ty"...city jsou možná nahatý a odhalený, ale taky v oslabení... nejlíp nedělat závěrečnou tečku...a nechat si naději, kterou v sobě skrejvá otazník:-)**
08.04.2024 12:19:01 | cappuccinogirl
otazník
to je ten pán s tečkou
v šatníku u snad své milé
nechává háček a volné ramínko
zatímco jinde
pyšní se tmavým oblekem
počítaje hvězdy
již svlečený
...
a říká si co kdyby půvabná čarodějka noci
pohasla
jak slzy visící nad ránem
setmělou ulicí opuštěných panen
vrátím tmu na ramínko své milé
však jistě vyžehlí mi oblek
pro příští
zmizení*
08.04.2024 20:02:24 | J's ..
I takto otazníky někdy fungují, je to tak
a já jsem nerada a skoro přechází mne z toho zrak
a měla bych sama chuť vzít prak
a odstřelit každému takovému přelétavému otazníku tu kuličku dole...
jenže on ne jen pan otazník se takto chová...
kolikrát i ta milá... není tak milá, jak by měla
a dávkuje se... nejen jeden otazník mít by chtěla...
08.04.2024 21:09:40 | cappuccinogirl
tak asi ty otazníky necháme
až zmizíme
nebo je narovnáme na vykřičníky
(teda ale teď, abychom se nebáli na něco se ptát :)*
jsme ve vesmíru...
09.04.2024 01:35:43 | J's ..