Srdce mám probodnuté.
Tryská z něj krev,
jak šarlatová zralost třešní
na zelených kopcích...
Chybí mi jen trocha odvahy
překonat blátivý strach,
náhle se zoufale narodit,
mezi šedými mraky...
A znovu do Tebe se zamilovat…
Moc pěkná. I ta báseň;-)
10.04.2024 21:37:46 | Žluťák
Já bych ráda tuhle báseň pochopila ve smyslu druhé šance... narodit se znovu, pro lásku... snad nejsem úplně mimo, kdybych byla, odpusť...:-)
Je nádherná...:-)**
10.04.2024 21:30:56 | cappuccinogirl