Duet sebelásky

                                                                   

                                          Duet sebelásky

 

V tichu a přítmí pokoje tvého,

sedím a…

dívám se;

je na tom co zlého,  

že oči mi ulpěly…

… na kráse…

tvých dlaní, jež vidím,

a trochu se stydím,

když spatřím, že laskají,

na cestu se ptají

dvojice poupat;

snad touží se koupat

v tůňce, co hájemství

ženského tajemství… 

… skrývá…

Však vzápětí, jak už to…

… bývá…

ochotně uvolní hned cestu přímou

nohy tvým rukám, sotva si jich všimnou,

ustoupí nátlaku touhy,

pak stačí jen okamžik pouhý

a žádost tvou moje vystřídá,

tep mého srdce se ke tvému přidá…

Rychlost myšlenek mě poněkud leká,

když vidím své ruce si košili svlékat…