zas jenom*

zas jenom pošetile s představami
leháme do vonných postelí

jsme na louce

spolu

ale sami

já mám neděli a ty už pondělí


zas jenom nehmotné doteky
co stébla tlačí se do sukně
a pozoruješ mraky

já ještě zimuji jak motýl

nevzbuď mě

blíží se polibek

jsi už

a já se držím s pátky

zatímco ty už sníš o středě

spím

tvá pleť zas nezebe

a já mám sen ze zmrzlin


jdeme dál


oba se nadechujeme říct že na louce se nic nestalo

už slovo visí ti na řasách

a vtom objímáš tak pevně
jako by něco znamenalo

že za chvíli budu ti říkat lásko z hvězd