Milovati tak jest

Slyšel sem
uviděl zhuštěný les
a ten se mi jenom zdál
ani nevím proč
v té spleti vůní
a pachu listí omdlívám
z tebe přírodo galerie
skrze tokavé nebe bájných albatrosů
přivírám táhlé zřítelnice
a neprobouzím se
z láhvi vína pozdní krve
ty stařené vzpomínky neupadají
jak by rosa vláh vsákla
do mramoru mechů boru
a předávných čárů vlysů.



Milovati tak jest
je jak omývat sivé podkoží paprsků
z této květoslavné růžice
oni očichají její žár
a teplomilno plání červánků
té večerní hladiny k usnutí neusnou
jakož lvice se lvi na osnově hřbetu
tou lunou zapitou kopcemi úhlů
ten můj pocit obměkčí
přes nádhery výše rděné
a rozhrne mi lásku nadějí a rytmiky
mou ženu zen duh spoutání
Já přihořívám hořím
polínko slibně si shoř
do komínu holubích přeletů zpeření.