Vzpomínky
Ráj vzpomínek,
ten krásný nápad,
jako malý pramínek,
co mění se ve vodopád.
Tečou a proudí,
jako krev v mém srdci,
hřejí a svádí,
jako touha v noci.
Jsou tady a pak tam,
pořád je nosívám,
nikdy se jich nezeptám,
Na koho myslívám.
Prochází a odchází,
jako láska a smutek,
nečekaná a pak se vytrácí,
jako něčí skutek.
Osud jim nezměníš,
už jsou tak dané,
tvá hlava je skrýš,
jsou tajné.
Komentáře (0)