Po květů rád

Proč oči loupí ty mé
proč jsou tak zářívé
proč ?

Netuším milučká
snad víříš utápění
naší dlanišiřé bezmoci
z nekončícího přístavu ozvěn
zdali to není nashledanou příště
navěky.


V bláznovství jsme
a přístí lásce já už nevěřím
jen v tobě snímám hluboce
ten hloubíc hrozen sladký
pověz
jestli je cit oběžný kyvadélkům
oběma pravý
srdce dvojrozměrné čeká
aby milovalo
toužíš v něm ukrýt se...?


A...
A lodyhovat lahody červánků
z výše makrokosmů...?


Hle
již šeptáš mi ložnicí
ňadérko oválné
Och pěší
Och turistice
v nichž zažehlo odemčivá zrudnutí.


Och
povlečení se nám zkrvácelo
tou vrhající podnotací
Och počkej
setřu ti z řasičky
tu kapičku třpytu dřív
z prsto--lou--žení
Och
teče to tryskem
vším vodopádním
nebraň se tomu
Och
lampička vedle
prosím pozhasni
Och
čaruji v tvém rozvyklání
parfém
po květů rád
rád.