Skládám zbytky
Svých vzpomínek
Mnoho průhledných
I zcela neprůsvitných
Všelijak barevných sklíček
Odlesky z některých
Jak vyšlehnutý plamínek
Zpod přivřených vidím víček
Střepy
Z mých statečných odhodlání
Tužeb třepetavých
Snad strachy se třásly?
Všechny tmelím
Říznu se
O ostré hrany nejednou
Ale hladím svojí dlaní
Zvláštní mozaiku života
Z (s) bolestí složenou
A před očima
Mé lásky stín se mihotá
Nevedeš nudnej život, Anfi, a proto i tahle tvá mozaika je zatra zajímavá, má tvou vůni Amazonko:-)*
11.05.2024 15:19:12 | cappuccinogirl
co před očima, ale co všechno zůstalo za očima...
11.05.2024 09:14:20 | twisted.wicker
toť nejvzácnější nejbizarnější kaleidoskop o kterém jsem kdy slyšel!!!! ST*
11.05.2024 08:45:06 | Frr