Proč musí zas láska prohrát,
a dál teď půjdem každý sám
Svůj osud si každý z nás bude psát,
možná, že někde potkám Tvůj stín
Život už dával stokrát šanci nám,
každý z nás někdo někdy zradí
Na řece do neznáma plujeme,
v srdci spolu naději schováme
Naše láska si ještě jednu šanci zaslouží,
někde hluboko v nás stále jako dým doutná
Společně vstoupíme do nového dne,
náš příběh ještě není psán do konce
Hluboko v srdci je naše láska jako strom zakořeněná,
náš příběh se ve hvězdách promítá
Láska v nás jako jasný oheň hoří,
v nás květy lásky rozkvétají
Naše duše se v jedno spojily,
naše osudy nás krutě rozdělily
Přesto ve větru šepot tvého jména zní,
náš cit dokáže překonat i nejtěžší zkoušky